Opravdu se vyplatí najmout si osobního trenéra? V dnešní době krásných těl se každý snaží vypadat, co nejlépe. Ženy preferují aerobní aktivity nebo cvičí pouze na strojích. Jen malé procento plně využije celkového vybavení posilovny, včetně činek. Tyto slečny ale většinou cvičí pod dohledem trenéra nebo zkušenějšího známého.

Muži, lépe řečeno kluci, přicházejí do posilovny již v raném věku. Nedávno jsem potkal v posilovně chlapce okolo 13 let. Je nepochopitelné, jak majitel (mimochodem je zde trenérem i recepčním) pustí tohoto kluka do posilovny bez dozoru a dokonce se na něj ani sám nejde podívat. Tématem mého článku ale není kritika konkrétní posilovny. I když mi věřte, že by bylo kritizovat co.

Já sám jsem poprvé přišel do posilovny, když mi bylo 15 let. Absolutně jsem nevěděl, co s jednotlivými stroji dělat. Naštěstí to byl typ posilovny, kdy trenér vidí na všechny cvičence, takže mi ochotně se vším pomohl. Samozřejmě jsem se hned vrhnul na bench a zvedal ty nejtěžší váhy, které jsem mohl. Pak jsem začal nějakým způsobem zvedat činky napodobujíc okolní borce. Následoval běh na běžícím páse a pak cvičení na vnitřní strany stehen. Zbytek tréninku už nebudu rozepisovat, protože se to vlastně ani tréninkem nazvat nedá. Samozřejmě druhý den následovala svalová horečka a já byl schopen chodit pouze „kachním stylem“.

Postupem času jsem si našel na internetu cviky jako mrtvý tah nebo dřepy a tak jsem je začal uvádět do praxe. Občas mou šílenou techniku poopravil někdo z místních návštěvníků posilovny. Samozřejmě jsem se pokoušel o maximální váhy, abych se vyrovnal ostatním. Asi po třech měsících jsem skončil se zatuhlým krkem a permanentním motáním hlavy. Stále jsem ale cvičil a cvičil. Bolest zad se nedala vydržet a nakonec jsem skončil na rehabilitaci a od cvičení jsem měl na půl roku útrum.

Asi si řeknete, proč tohle všechno píšu a otravuju s tím na této stránce. Bohužel pokaždé, když jsem v posilovně, vidím cvičit dvojici kluků. Je jim tak kolem 15 a přijdou do posilovny perfektně vybaveni. Bohužel vět šinou mají s sebou různé suplementy od gainerů počínaje kreatinem konče. Většinou jeden z nich je ten „chytřejší“ a hecuje toho druhého do vyšších a vyšších vah. Někteří z vás si možná teď řeknou, že takhle jsem začínal i já.

Každý, kdo jde poprvé do posilovny, by neměl vkročit ani na rotoped bez dohledu osobního trenéra nebo dlouhodobě cvičící osoby. Je přece lepší zaplatit 300-400 za trenéra než pak platit celý život za návštěvu u ortopeda. Pokud se někomu nechce cvičit pod dohledem trenéra, měl by si koupit alespoň nějakou odbornou literaturu. Nemusí to být zrovna encyklopedie kulturistiky za 1500, ale stačí knížka za 200, kde jsou popsány základní cviky a jednoduché tréninkové plány. Já jsem se ale stejně nakonec dopracoval až k osobnímu trenérovi, který mi přesně ukázal jak konkrétní cviky, tak i vhodný strečink.

Od té doby jsem doufám dospěl jak věkově (nyní je mi 20), tak v oblasti kulturistiky. Rozhodně netvrdím, že jsem odborník na slovo vzatý, ale pouze řadový cvičenec. Po konzultaci se spoustou trenérů, kulturistů a ortopedů, bych se zpočátku držel několika zásad

Začít aerobní aktivitou, pak by měl následovat strečink a nakonec cvičení. Po každé sérii doporučuji udělat znovu strečink, aby nedošlo ke zkrácení svalu. Cvičení hlavně nepřehánět a nesnažit se vyrovnat okolní. A hlavně nejprve upravit stravu a pak teprve kupovat suplementy.

Ať jdete do posilovny poprvé nebo po stopadesáté, přeji vám mnoho úspěchů

Další články z rubriky

Štítky: ,

Tvůj komentář k článku

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *